Tak jsme se dočkali nejhoršího. NATO právě vstoupilo do přímé války s Ruskem! Přesně podle očekávání došlo na naplnění předpokladů o tom, že Ukrajina opravdu dostala od Bílého domu povolení k použití amerických raket ATACMS proti cílům na území Ruska. Nejednalo se však o úder Ukrajiny, nýbrž o úder NATO proti cílům na ruském území.
V noci z pondělí na úterý bylo z území Ukrajiny odpáleno 6 raket ATACMS [1], z nichž 5 bylo sestřeleno PVO komplexem S-400 rozmístěným u města Karačev v Brjanské oblasti. Podle ruského generálního štábu jedna z raket dolétla až do prostoru vojenských skladů za městem a přestože byla rovněž sestřelena lokálním systémem Pancir-S1, tak její trosky dopadly na jeden z muničních skladů, který leží přibližně 125 km do hranic Ukrajiny. Požár byl k ránu uhašen, ale způsobil zničení jednoho ze skladů.
Zdroje ukrajinských ozbrojených sil potvrdily, že útok na objekt byl úspěšný, a že útok byl veden na 67. sklad arzenálu Hlavního ředitelství raket a dělostřelectva (GRAU) Ministerstva obrany Ruské federace. Odborníci ze zemí NATO odhadují, že první odpaly taktických balistických raket ATACMS proti Rusku u Brjanska a Kurska byly provedeny s identifikací cíle pomocí satelitů NATO a Izraele, se souhlasem Pentagonu a zejména s korekcí navádění pomocí letounů NATO pro detekci a kontrolu dlouhého doletu létajících v Černém moři.
Ty se v té době nacházely nad mezinárodními vodami ve vzdálenosti přibližně 200 km jihozápadně od Krymu a předávaly informace letícím raketám v reálném čase. Je to vůbec poprvé, kdy NATO provedlo přímý útok na ruské vnitrozemí. Ukrajina rakety pouze odpálila ze svého území, ale jejich plánování letu bylo řízeno satelity a drony NATO nad Černým mořem.
Vladimir Putin podepsal novou jadernou doktrínu pár hodin po dopadu amerických raket na vojenské skaldy v Brjanské oblasti
Jen krátce po útoku ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, kterým schválil aktualizovanou jadernou doktrínu země. Dokument zdůrazňuje obranný charakter státní politiky v oblasti jaderného odstrašování a její zaměření na obranu proti vnější agresi, včetně hrozeb ze strany jednotlivých států i koalic [2].
Dekret rovněž definuje okolnosti, za nichž mohou být použity jaderné zbraně, které by byly krajním řešením v případě útoku na Rusko nebo jeho spojence. Podle odborníků má úprava jaderné doktríny za cíl odradit Západ od agrese. V úterý 19. listopadu podepsal Vladimir Putin výnos “O schválení Základů státní politiky Ruské federace v oblasti jaderného odstrašování“.
V textu dokumentu se uvádí, že politika Ruské federace v této oblasti má obranný charakter a je zaměřena na ochranu suverenity a územní celistvosti země. Jaderné zbraně jsou považovány za prostředek odstrašení, jehož použití je krajním a povinným opatřením. Odstrašení je zaměřeno na potenciální protivníky, včetně států vlastnících jaderné a jiné typy zbraní hromadného ničení.
A také na země, které poskytují své území, vzdušný nebo námořní prostor a zdroje k přípravě a provedení agrese proti Rusku. Hlavním účelem tohoto odstrašení je zajistit, aby si potenciální protivník uvědomil nevyhnutelnost odvetného úderu v případě agrese. Provádí se nepřetržitě v době míru, při bezprostřední hrozbě agrese, a v době války až do zahájení použití jaderných zbraní.
Útok NATO raketami ATACMS na Rusko naplňuje jeden z bodů agrese v doktríně
Doktrína rovněž zdůrazňuje, že agrese kteréhokoli státu v rámci vojenské koalice proti Rusku nebo jeho spojencům je považována za agresi celé koalice. “Agrese proti Ruské federaci a (nebo) jejím spojencům jakýmkoli nejaderným státem za účasti nebo podpory jaderného státu se považuje za jejich společný útok,” uvádí se v jednom z odstavců. Kromě toho dokument uvádí hlavní vojenská nebezpečí, která by mohla přerůst ve vojenské hrozby pro Ruskou federaci a jejichž neutralizace je cílem jaderného odstrašení.
Mezi ně patří vlastnictví zbraní hromadného ničení potenciálním nepřítelem, rozmístění systémů protiraketové obrany, raket středního a kratšího doletu, vysoce přesných a hypersonických zbraní a útočných bezpilotních letounů, které by mohly být použity proti Rusku, jakož i budování silových uskupení s nosiči jaderných zbraní nebo vojenské infrastruktury pro jejich použití na územích sousedících s Ruskem a jeho spojenci.
Doktrína Ruské federace platná od 19. 11. 2024
1. Státní politika jaderného odstrašování je ze své podstaty obranná, je zaměřena na udržení potenciálu jaderných sil na úrovni dostatečné pro jaderné odstrašení a zaručuje ochranu národní suverenity a územní celistvosti státu a odstrašení potenciálního protivníka od agrese proti Ruské federaci a/nebo jejím spojencům. V případě vojenského konfliktu tato politika zajišťuje prevenci eskalace vojenských akcí a jejich ukončení za podmínek, které jsou přijatelné pro Ruskou federaci a/nebo její spojence.
2. Ruská federace považuje jaderné zbraně za prostředek odstrašení, přičemž jejich použití je krajním a vynuceným opatřením, a vyvíjí veškeré nezbytné úsilí, aby snížila jadernou hrozbu a zabránila zhoršení mezistátních vztahů, které by mohly vyvolat vojenské konflikty, včetně jaderných.
3. Ruská federace zajišťuje jaderné odstrašení vůči potenciálnímu protivníkovi, kterým se rozumí všechny jednotlivé státy nebo vojenské koalice (bloky, aliance), které považují Ruskou federaci za potenciálního protivníka a vlastní jaderné zbraně a/nebo jiné zbraně hromadného ničení nebo konvenční síly s významným bojovým potenciálem. Jaderné odstrašení je rovněž zajištěno vůči všem státům, které poskytují území, vzdušný prostor a/nebo námořní prostor pod svou kontrolou, jakož i zdroje pro přípravu a vedení agrese proti Ruské federaci.
4. Agrese kteréhokoli jednotlivého státu z vojenské koalice (bloku, aliance) proti Ruské federaci a/nebo jejím spojencům bude považována za agresi koalice (bloku, aliance) jako celku.
5. Agrese jakéhokoli nejaderného státu proti Ruské federaci a/nebo jejím spojencům za účasti nebo podpory jaderného státu bude považována za jejich společný útok.
6. Ruská federace si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v reakci na použití jaderných zbraní a/nebo jiných zbraní hromadného ničení proti sobě a/nebo svým spojencům, jakož i v případě agrese proti Ruské federaci a/nebo Běloruské republice jako složkám svazového státu za použití konvenčních zbraní, pokud taková agrese konvenčními zbraněmi kriticky ohrozí jejich svrchovanost a/nebo územní celistvost.
7. Rozhodnutí o použití jaderných zbraní přijímá prezident Ruské federace.
Patří sem také rozmístění systémů protiraketové obrany, úderných systémů a protisatelitních zbraní ve vesmíru, vytvoření nových nebo rozšíření stávajících vojenských koalic, které přiblíží vojenskou infrastrukturu k hranicím Ruska. Kromě toho seznam vojenských nebezpečí zahrnuje rozmístění jaderných zbraní nepřítelem v nejaderných zemích a rozsáhlá cvičení v blízkosti ruských hranic, jakož i akce zaměřené na zasažení ruských ekologicky nebezpečných zařízení, což by mohlo vést ke katastrofám, včetně katastrof způsobených člověkem a ekologických katastrof.
Pokud protivníci Ruska nepochopí nevyhnutelnost odvety, může skončit celý svět v jaderné válce
Dokument mimo jiné jasně definuje okolnosti, za nichž může Rusko použít jaderné zbraně. Patří mezi ně zejména obdržení spolehlivé informace o odpálení balistických raket útočících na území Ruska nebo jeho spojenců, použití zbraní hromadného ničení nepřítelem a zasažení kritických zařízení, jejichž vyřazení by mohlo zabránit odvetnému jadernému úderu.
Také spolehlivé informace o masivním nasazení leteckých útočných prostředků (strategických a taktických letadel, řízených střel, bezpilotních, hypersonických a dalších letadel) a jejich překročení ruské státní hranice se mohou stát podkladem pro použití jaderných zbraní. Zdůrazňuje se, že rozhodnutí o použití jaderných zbraní přijímá prezident Ruské federace.
Podle tiskového tajemníka ruského vůdce Dmitrije Peskova aktualizace jaderné doktríny uvádí ustanovení o jaderném odstrašení do souladu se současnou situací. Podle něj, jde o to, aby potenciální protivníci pochopili “nevyhnutelnost odvety” v případě agrese proti Rusku a jeho spojencům. “Velmi důležitý text. Samozřejmě by měl být podroben velmi hluboké analýze jak u nás, tak pravděpodobně i v zahraničí,” zdůraznil.
Peskov zároveň připomněl, že Moskva vždy zaujímala odpovědný postoj a vyvíjela potřebné úsilí, aby snížila jadernou hrozbu a zabránila zhoršení mezistátních vztahů. V komentáři ke zprávám, že administrativa Joea Bidena povolila Ukrajině použití amerických raket dlouhého doletu k úderům na ruské území, mluvčí Kremlu uvedl, že ruská armáda “situaci v souvislosti s touto informací sleduje co nejpečlivěji“.
Medveděv se domnívá, že Biden se rozhodl zemřít a vzít s sebou do hrobu velkou část populace této planety
Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv zase na svém kanálu Telegram připomněl, že pokusy o úder raketami zemí NATO hluboko do ruského území “již byly“. Podle něj, jak vyplývá z aktualizované jaderné doktríny, může nyní Moskva použití takové munice kvalifikovat jako útok zemí bloku na Rusko. “V takovém případě vzniká právo na odvetný úder zbraněmi hromadného ničení proti Kyjevu a hlavním objektům NATO, ať už se nacházejí kdekoli. A to je opět třetí světová válka. Možná se stařík Biden opravdu rozhodl krásně odejít a vzít s sebou značnou část lidstva,” uzavřel. Medveděv přímo na Telegramu [3] napsal:
Poté, co se prach zvednutý západními novinami trochu usadil, je zřejmé, že navzdory zjevnému propagandistickému záměru publikací může mít to, co se děje, velmi vážné důsledky.
1. Není až tak důležité, kdo a kdy se rozhodl použít dalekonosné taktické balistické a řízené střely zemí NATO „hluboko na území“ Ruska. Navíc už byly pokusy o jejich použití i u nás.
2. Není tak důležité, kolik jich má dnes nepřítel. Stejně jako to, že jejich použití by podle našich nepřátel mělo mít nejen vojenský, ale i informační efekt.
3. Není tak důležité, že tyto rakety nebudou schopny významně přispět k vojenským operacím nepřítele.
4. Není tak důležité, že současná americká administrativa takovými rozhodnutími záměrně vytváří takovou eskalaci konfliktu, se kterou se bude muset Trumpův tým vypořádat.
5. Jedna věc je důležitá – co řekla hlava ruského státu 12. září. A v důsledku toho byla dnes schválena nová verze Základů státní politiky v oblasti jaderného odstrašování. Použití aliančních raket tímto způsobem lze nyní kvalifikovat jako útok zemí bloku na Rusko. V tomto případě vzniká právo na odvetu zbraněmi hromadného ničení proti Kyjevu a hlavním zařízením NATO, ať jsou kdekoli. A to už je WWIII.
Možná se starý Biden skutečně rozhodl zemřít s grácií a vezme s sebou významnou část lidstva…
Deník The New York Times 17. listopadu citoval zdroje, podle nichž americká prezidentská administrativa povolila Ukrajině použít zbraně dlouhého doletu k úderům na ruské území. Podobné rozhodnutí přijaly také Francie a Velká Británie, jak informovala evropská masmédia. Tvrdilo se, že západní země přijaly toto rozhodnutí po zprávách, že Moskva údajně zapojila vojska KLDR do bojových operací v Kurské oblasti.
19. listopadu náměstek ministra zahraničí USA pro záležitosti západní polokoule Brian Nichols v rozhovoru pro brazilské noviny O Globo skutečně oficiálně potvrdil zrušení zákazu Kyjevu používat západní systémy dlouhého doletu k úderům hluboko uvnitř ruského území. Podle něj, by takové zbraně údajně poskytly Ukrajině více možností obrany.
Podle Lavrova vstoupila 19. listopadu válka na Ukrajině do kvalitativně nové fáze – NATO vstoupilo do války s Ruskem napřímo
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zdůraznil, že Moskva vnímá použití raket ATACMS jako kvalitativně novou fázi války [4].
“Pokud budou rakety dlouhého doletu použity proti ruskému území z Ukrajiny, bude to znamenat, že je obsluhují američtí vojenští specialisté. Budeme to vnímat jako kvalitativně novou fázi války proti Rusku ze strany Západu. Budeme reagovat odpovídajícím způsobem“, – řekl ministr novinářům po skončení summitu G20 v Riu de Janeiru.
Andrej Klimov, místopředseda výboru Rady federace pro mezinárodní záležitosti a šéf komise pro ochranu státní suverenity a prevenci vměšování do vnitřních záležitostí Ruska, řekl stanici RT, že rozhodnutí upravit základy státní politiky v oblasti jaderného odstrašování je zaměřeno na odstrašení agrese ze strany kolektivního Západu.
Politický poradce a politický psycholog Sergej Markelov pro RT uvedl, že právě západní země a jejich postup ve případě ukrajinského konfliktu přiměly Kreml k nutnosti aktualizovat základy státní politiky v oblasti jaderného odstrašování. “Tento výnos má politický a psychologický význam. Dodatky k ruské jaderné doktríně ji přizpůsobují zkušenostem z vojenských operací, které jsme obdrželi a dostáváme nyní. Rusko vidí, jak si západní země vymyslely příběh s nepřímou účastí v konfliktu,” uvedl. Markelov připomněl, že Západ se stal přímým účastníkem konfliktu a “kryl se podporou a dodávkami zbraní“.
Den, který vstoupí do historie. NATO trvalo 1 000 dní, než vstoupilo do přímé války s Ruskem
“Tyto faktory musíme brát v úvahu, protože v budoucnu nikam nezmizí. Obě strany bojují z těch či oněch důvodů a všichni “sympatizanti” nejsou přímo zapojeni do konfliktu a neporušují mezinárodní úmluvy, ale přesto zasahují. Tato aktualizace jaderné doktríny je určena právě k vyrovnání této formy účasti v konfliktech. Hlavní aktualizace spočívá v tom, že Rusko považuje každou jadernou mocnost za útočící stranu, pokud pomáhá jinému státu,” uzavřel Markelov.
Reakce přímo z Kremlu od Vladimira Putina do úterního podvečera zatím nepřišla, protože úder NATO na ruský vojenský sklad v Karačevu znamená vstup NATO do války s Ruskem, který vejde do dějin pod datumem 19. 11. 2024 jako den, kdy NATO poprvé ve své historii zaútočilo svými raketami a svými systémy proti Rusku a jeho území. A je to dnes rovněž přesně 1 000 dní od počátku SVO na Ukrajině. Pěkně kulaté a symbolické, že NATO trvalo 1 000 dnů, než vstoupilo do přímé války s Ruskem.
Je to nejen kvalitativní posun, ale především jde o počátek zatažení NATO do války s Ruskem, ale už ne skrze Ukrajinu jako prostředníka, ale zcela napřímo. Je tady samozřejmě ještě jedna karta, která se jmenuje Donald Trump a jeho inaugurace 20. ledna příštího roku, což je ale i podle ruské televize příliš pozdě, protože Rusko nemůže čekat a další 2 měsíce tolerovat pokračování úderů NATO na Rusko s odkazem, že se čeká na příchod Trumpa.
Odveta Kremlu bude muset být odvetou NATO a ne Ukrajině, shodují se i komentátoři v západním tisku. Otázkou ale je, jakou podobu ta odveta bude mít. Odveta může být klidně i propagační, na některé cíle NATO v Černém moři, např. na bezpilotní navigační drony NATO. Na to si ale budeme muset počkat. Každopádně KoZa právě otestovala poslední červenou čáru Kremlu a teď bude opravdu záležet na správně zvolené odvetě Moskvy. Pokud KoZa zjistí, že NATO může beztrestně střílet rakety dokonce už i přímo na Rusko, dočká se Rusko největší západní agrese od konce II. sv. války.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: aeronet.news
