Donald Trump oznámil eskalaci obchodní války s Čínou a prý už od středy zvýší dovozní cla z Číny ze 34% na rovných 50% [1] a k válce se rozhodla i Evropská unie, když slovenský eurokomisař pro unijní obchod Maroš Šefčovič oznámil [2], že Evropská unie uvalí na USA clo na vybrané zboží a komodity.
Evropská komise navrhuje uvalit na dovoz řady amerického zboží do Evropské unie odvetná 25-procentní cla. Vyplývá to z dokumentu určeného pro členské země bloku, ke kterému získala přístup agentura Reuters.
Návrh je reakcí na americká cla na dovoz oceli a hliníku. Terčem odvetných cel by se podle materiálu mohly stát například diamanty, uzeniny, zubní nitě, ořechy či sójové boby používané masově v EU jako přídavné aditivum nahrazující živočišné složky potravin. Z původně zvažovaného seznamu však unijní exekutiva vyřadila americkou whisky, víno a mléčné výrobky, všimla si agentura. Podle dokumentu by odvetná cla na část amerického zboží měla vstoupit v platnost 16. května a na další část 1. prosince, napsala agentura Reuters.
Evropská unie se chce připojit k celní válce proti USA
Cla na ocel a hliník ohlásil americký prezident Donald Trump v polovině března. Evropská unie následně v prvotní reakci oznámila, že chystá protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard Kč). Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič v pondělí nicméně uvedl, že protiopatření nebudou mít tak vysokou hodnotu, protože “eurokomisaři naslouchali členským státům“. Šefčovič také v pondělí uvedl, že některá tato odvetná opatření by měla platit od 15. dubna, další od 15. května.
Zmínil tedy jiné termíny než dokument, která získala agentura Reuters. Návrh by měly členské státy potvrdit zřejmě ve středu. Podle amerického listu The New York Times [3] a podle nové analýzy obchodních údajů bude např. dovoz bot, televizorů a všech dalších dovážených výrobků do Spojených států stát dalších 714 miliard dolarů navíc, protože prezident Trump zavedl rozsáhlou vlnu cel na největší americké obchodní partnery.
Trumpova cla zdražují dovoz do USA v agregovaném součtu cel a nákladů až na desetinásobek nákladů pro importéry
Od svého lednového nástupu do úřadu uvalil Trump kromě řady zboží, které pochází odkudkoli ze světa, také stále větší počet dovozních cel na výrobky z Kanady, Mexika, Číny a dalších zemí. Ve středu minulý týden oznámil rozsáhlá cla na většinu zemí světa, právě když měla začít platit nová cla na automobily. V mnoha případech se nová cla přidávají k dalším novým clům – jde o součást jedné z nejagresivnějších amerických obchodních politik za posledních sto let.
Pokud by se nové sazby vztahovaly na vše, co Spojené státy v loňském roce dovezly, celkové náklady na dovoz veškerého tohoto zboží by podle výpočtu společnosti Trade Partnership Worldwide, která se zabývá ekonomickým výzkumem ve Washingtonu, činily zhruba desetinásobek toho, co společnosti zaplatily v roce 2024. V praxi se v důsledku těchto opatření pravděpodobně změní struktura obchodu a zemím mohou být při vyjednávání s Trumpovou administrativou uděleny výjimky. Rozsah zvýšení cel však pravděpodobně zůstane pro většinu zemí vysoký. Celou problematiku lze shrnout do několika bodů a aspektů.
Trumpova celní válka Závislost USA na dováženém zboží
V roce 2024 činila záporná obchodní bilance USA (přebytek dovozu nad vývozem) 917 mld. dolarů, z toho s Čínou 263 mld. dolarů, Mexikem 179 mld. dolarů, EU 161 mld. dolarů; soukromá spotřeba 19,8 bilionu dolarů (HDP 29,2 bilionu dolarů), z toho zboží 6,2 bilionu dolarů, z toho dovoz 3,3 bilionu dolarů. Dovoz zahrnuje také výrobky amerických společností, jako je Apple (prakticky všechny iPhony se montují v Číně). New York Times odhaduje, že cla budou dovozce stát dalších 714 miliard dolarů.
Důsledky pro spotřebitele
Dovozní cla se přenesou na spotřebitele a povedou ke zvýšení cen a inflace. Je však otázkou, jak velký bude nárůst inflace. Odhaduje se, že cla (pokud se objem dovozu nesníží, což se stane) budou představovat pouze necelá 4 % celkové soukromé spotřeby v USA. Největší nárůst cen bude u zboží, jako jsou výrobky Apple, kde neexistují alternativy. Tam, kde existují americké protějšky (například automobily), dovoz klesne.
Trumpovy cíle
Trump musí do příštích voleb v polovině volebního období v listopadu 2026 vykázat rychlé výsledky. Strategický cíl vrátit továrny zpět do USA se v tak krátkém časovém horizontu pravděpodobně nepodaří uskutečnit. Existuje však dobrá šance na rychlý pokrok v dalších cílech, včetně snížení obchodního deficitu snížením dovozu; ústupků ze strany dovážejících zemí, především v podobě zvýšených nákupů amerického zboží; a zvýšení rozpočtových příjmů z dovozních cel.
Důsledky pro světovou ekonomiku
Země, které jsou nejvíce závislé na americkém trhu, jsou ohroženy recesí kvůli možnému poklesu vývozu do USA a kvůli tomu, že budou muset ustoupit americkému tlaku. Největšími dovozci zboží do USA v roce 2024 budou Evropa (775 mld.), Mexiko (516 mld.), Čína (440 mld.), Kanada (420 mld.) a Japonsko (150 mld.). Čína ani Mexiko nemohou přeorientovat svůj prodej na domácí trh – objem trhu je nedostatečný a Evropa se pravděpodobně tolik neotevře, takže první jmenovaná bude muset ustoupit.
Pokud bude hrozit recese, bude mít globální kapitál další motivaci investovat v USA, jejichž finanční aktiva jsou považována za nejspolehlivější. Čína bude ekonomicky oslabena, pravděpodobně bude muset omezit vývoz do USA a poptávka na jejích klíčových trzích v JV Asii pravděpodobně také utrpí – tyto ekonomiky budou zasaženy americkými cly. Stručně řečeno, USA plánují opět podojit své obchodní partnery a oslabit Čínu.
Opakování velké hospodářské krize?
Rozsah celní války proti celému světu, kdy pod sankce spadly všechny země čistého dovozu, včetně ostrovů, kde žijí tučňáci, a pobřežních ostrovů, připomíná rok 1930. Připomeňme, že tehdy vážený průměr dovozního cla podle Smoot-Hawleyho zákona činil 20 %, zatímco Trumpova cla odhaduje NYT na 24 %. Hooverova celní válka začala již po krachu na Wall Street v roce 1929 a začátku krize a byla způsobem, jak ochránit domácí průmysl v krizi. Domníváme se, že rizika vyvolání velké krize v USA nyní celní válkou jsou značně přehnaná.
Výhody pro Rusko
Uvnitř Evropy se objevil další důvod k rozkolu – existuje pokušení uzavřít separátní dohody s USA a nulové daně na pár vybraných komodit [4]. Evropa bude stále hospodářsky oslabovat, ale ne natolik, aby přestala připravovat plány na militarizaci – není třeba si dělat iluze. USA touto válkou pravděpodobně vnitřně posílí, ale globálně oslabí až na pokraj zhroucení v roli globálního vůdce.
USA mají zájem na růstu exportu a jako čistý vývozce energie potřebují vysoké ceny ropy stejně jako Rusko. Hospodářská situace Číny se komplikuje, ale ne natolik, aby se odvrátila od USA a radikálně se přiblížila Rusku (trh Ruska je pro Čínu ve srovnání s USA příliš malý). Spíše se přiblíží Evropě, ale Čína a Evropa jsou konkurenty o trhy.
Trump likviduje pozici USA jako vedoucí země globalismu – pozici Pax Americana
Trumpova celní válka je dalším příkladem využití zahraničněpolitického nástroje k dosažení vnitropolitických cílů, ale ne naopak. Jedinou obětí celní války bude systém Pax Americana, tedy naprosté zhroucení vůdčí a donedávna vedoucí světové globální role USA v očích více než 180 zemí světa. Celému světu dojde, že USA pod Trumpem jsou destruktorem globálního systému, že prostě USA je potřeba v globalizovaném světě nahradit jiným leaderem, jinou vůdcovskou zemí, a sami víte, která to má být. Země Draka – Čína!
Elon Musk, donedávna jeden z nejviditelnějších podporovatelů Donalda Trumpa, se veřejně postavil proti prezidentově obchodní politice. Na své sociální síti X sdílel video s ekonomem Miltonem Friedmanem, který v něm vysvětluje přínosy mezinárodního obchodu bez překážek a cel.
Ve sdíleném videu hovoří Milton Friedman a vypráví známý příběh o výrobě obyčejné tužky. Příběh o tom, jak tisíce lidí z různých koutů světa spolupracují nezávisle na sobě společně na výrobě jedné tužky. Tento příběh poprvé zpopularizoval ekonom Leonard E. Read v eseji Já, tužka z roku 1958.
Trump: Prodej energie Evropské unii bude klíčovým tématem při jednáních s EU
Prodej energie Evropské unii bude klíčovým tématem, na které se zaměří americká administrativa při jednáních s EU o možném snížení celní zátěže na evropské zboží. Podle agentur to dnes uvedl americký prezident Donald Trump, když před novináři hovořil na setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Prezident zároveň opět obvinil EU, že nenakupuje dost amerického zboží. "Budou od nás muset kupovat energii, protože ji potřebují," poznamenal Trump na adresu evropského bloku.
Americký prezident minulý týden oznámil zavedení cel na dovoz z naprosté většiny zemí světa včetně evropského bloku. Cla Trump označuje jako "reciproční" a zdůvodnil je údajně neférovým obchodním přístupem těchto států vůči USA, což řada dotčených zemí zpochybňuje. O víkendu začalo platit plošné desetiprocentní clo na většinu dovozu do USA, od středy naskočí cla vyšší pro několik desítek zemí, často blízkých amerických spojenců.
????HAPPENING NOW????
— Breanna Morello (@BreannaMorello) April 7, 2025
Israeli Prime Minister Benjamin Netanyahu has just arrived for his meeting with President Trump.
The pair were expected to hold a press conference, but that has been canceled. pic.twitter.com/0rS9Vjka4x
"Evropská unie se k nám chová velmi špatně," řekl 7. dubna 2025 Trump novinářům v Bílém domě. Na dovoz z EU má začít platit 20procentní clo, 25procentní poplatky za import oceli a hliníku platí již od poloviny března.
Cly se Trumpova administrativa zřejmě snaží odstranit deficit, který Spojené státy mají v obchodování se řadou zemí světa, od jeho výše ostatně k překvapení řady odborníků odvodila výši nově spouštěného cla. "Mohou si ji (energii) koupit a my to můžeme srazit o 350 miliard dolarů za týden," prohlásil dnes podle agentur Trump.
Evropská komise je s USA připravena jednat o nulových průmyslových clech a nulových celních bariérách pro automobily, řekl 7. dubna 2025 v Lucemburku komisař pro obchod Maroš Šefčovič. Dojednané řešení ale podle něj musí být přijatelné pro obě strany.
Evropská unie se od začátku války na Ukrajině snaží diverzifikovat své energetické zdroje a dovoz například zkapalnělého zemního plynu z USA je jednou z často zmiňovaných možností. V lednu už ostatně do EU směřoval skoro veškerý vývoz LNG ze Spojených států. Téměř devět z deseti nákladů, které opustily USA, mířilo do Evropy, oznámila na začátku února na základě předběžných údajů finanční společnost LSEG.
Netanjahu slíbil Trumpovi odstranit cla a vyrovnat obchodní přebytek
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že Izrael odstraní cla a vyrovná obchodní přebytek se Spojenými státy. Netanjahu to podle AFP prohlásil po jednání s Trumpem v Bílém domě. Netanjahu se stal prvním zahraničním státníkem, který se s americkým prezidentem setkal od uvalení amerických cel, které Trump označuje jako reciproční.
"Odstraníme obchodní schodek Spojených států," řekl Netanjahu. USA výši nově spouštěných cel vypočítávají na základě obchodního deficitu, které Spojené státy s danou zemí mají. Netanjahu dnes dále uvedl, že již v neděli hovořil s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem.
Na Izrael uvalil Trump 17procentní dovozní clo. To je více než základní desetiprocentní clo, ale méně než například sazba EU, která činí 20 procent.
Izrael ve snaze vyhnout se dovozním poplatkům ještě před Trumpovým rozhodnutím schválil zrušení všech cel na americké zboží. Podle agentury Reuters se týkala jen malé části obchodu, jelikož Izrael a USA mají uzavřenou dohodu o bezcelním styku.
Spojené státy od 5. dubna vybírají plošné desetiprocentní clo prakticky u veškerého zboží dováženého do USA. Od 9. dubna pak začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat ona takzvaně reciproční cla, která jsou vyšší. Trump poplatky zdůvodňuje tím, že ostatní státy nespravedlivě zatěžují dovoz amerického zboží.
Zdroj: aeronet.news / oenergetice.cz / seznamzpravy.cz / YouTube / InfoVojna
