Zatímco euronacistická Evropa si ve čtvrtek připomínala svoji variantu konce II. sv. války a v Česku se skupiny politiků pokoušely přepisovat historii a tvrdit, že Praha se osvobodila sama, protože jednotky SS a milionová armáda Wehrmachtu Střed prý “dobrovolně” z Prahy odešla, tak mezitím ve Vatikánu došlo k nevídanému, ale v podstatě očekávanému tahu.
Globální prediktor totiž dosadil do čela katolické církve vůbec poprvé v historii Američana, a to původem z Chicaga. Nebylo dovoleno odporovat Donaldu Trumpovi, který už několik dní dopředu vyslal signál na sociálních sítích, kde seděl jako papež na stolci ve Vatikánu. Kardinálové z Konkláve ten symbol a vzkaz jasně pochopili a zvolili na základě tohoto pokynu vůbec poprvé v historii Američana.
Kardinál Robert Francis Prevost byl vybrán jako 267. papež katolické církve, který přijal jméno Lev XIV. a ve svém prvním pozdravu světu prohlásil “Pokoj vám všem!“. Devětašedesátiletý rodák z Chicaga je prvním papežem ze Spojených států, ačkoli většinu času strávil jako misionář v Peru. Papež Lev XIV. se objevil na lodžii s výhledem na Svatopetrské náměstí v tradiční červené mozetě. V rozporu se zvyklostmi nejprve četl svůj projev z papíru, ale později mluvil extempore.
Papež původem z Chicaga
Ve svém projevu, proneseném sebevědomým hlasem, hovořil o míru, vzkříšení a svědectví svého předchůdce papeže Františka. Zmínil se o své příslušnosti k augustiniánskému řádu a citoval výrok svatého Augustina z Hippo: “Pro vás jsem biskupem, ale s vámi jsem křesťanem“. Při dalším porušení zvyklostí přešel z italštiny do španělštiny a pozdravil svou bývalou diecézi Chiclayo. Po návratu do italštiny poznamenal, že 8. května je svátek Panny Marie Pompejské, a vedl poutníky na náměstí dole modlitbou Zdrávas Maria. Poté udělil požehnání Urbi et Orbi.
Bílý kouř oznamující volbu nového papeže stoupal 8. května krátce po 18. hodině místního času z komína Sixtinské kaple. Na potvrzení papežské volby se rozezněly zvony baziliky svatého Petra, zatímco dav na náměstí pod nimi jásal, především z řad migrantů v Itálii. Poutníci na Svatopetrském náměstí, kteří netrpělivě očekávali papežovo první vystoupení, mávali národními vlajkami, drželi obrazy Panny Marie a modlili se, zatímco kapela Četnictva městského státu Vatikán hrála jejich hymnu.
Nový papež byl zvolen ve čtvrtém nebo pátém hlasování v konkláve, které se protáhlo na dva dny. K volbě pontifika bylo zapotřebí dvou třetin oprávněných kardinálů. V tomto případě bylo k rozhodnutí o příštím papeži zapotřebí 89 ze 133 přítomných hlasujících kardinálů. Jméno nového papeže oznámil kardinál protodiakon Dominique Mamberti.
Vysvěcen byl od šéfa vatikánského odboru pro “nekřesťany”
Poslední papež, který nesl jméno Lev – Lev XIII – zemřel v roce 1903. Když Robert Francis Prevost vyrůstal v 60. letech 20. století v Chicagu, procházel jeho rodinným domem stálý proud kněží. Byly to pokrmy, které připravovala jeho matka Mildred Martínezová, původem Španělka, které přitahovaly kněží do jejich domu. Blízkost duchovních nebyla jediným důvodem, proč v mládí uvažoval o kněžství. Byl tu také příklad jeho otce Louise Mariuse Prevosta, který měl francouzské a italské kořeny a působil jako katecheta. List The Pillar přinesl [1] zkrácený životopis.
Mladík měl také pozitivní zkušenosti s farním životem, sloužil jako ministrant a navštěvoval farní školu. Jakmile byl přesvědčen o svém povolání ke kněžství, stál před další rozlišovací výzvou: má se stát diecézním knězem, nebo vstoupit do řeholního řádu? Po těžkém rozhodování se rozhodl vstoupit do menšího augustiniánského semináře, protože oceňoval důraz tohoto řádu na jednotu, společenství a učení svatého Augustina z Hippo.
Byl poslán studovat kanonické právo na Angelicum v Římě, kde v roce 1982 přijal kněžské svěcení z rukou arcibiskupa Jeana Jadota, pro-předsedy vatikánského sekretariátu pro nekřesťany (nyní Dikasterium pro mezináboženský dialog). Po dokončení studií byl pozván do teritoriální prelatury Chulucanas v severozápadním Peru, která měla silné vazby na americké augustiniány.
V Peru se rozhodl krýt dva kněží, kteří zneužívali děti z chudých rodin. Jeho zvolení papežem slavili nejvíce migranti v Itálii
Procestoval celou zemi, poznal džungli, hory i pobřeží a zpečetil tak svou lásku k tomuto národu, která vyvrcholila tím, že se stal naturalizovaným občanem. Během deseti let působil Prevost jako komunitní představený, ředitel formace, učitel profesů, soudní vikář a profesor. V roce 1999 byl zvolen provinčním představeným augustiniánů na Středozápadě.
Po roce působení v této funkci povolil knězi, který sexuálně zneužíval nezletilé chlapce v semináři, bydlet na žádost arcidiecéze v Chicagu na faře vzdálené půl bloku od katolické školy. V roce 2001 byl Prevost zvolen generálním představeným celosvětového augustiniánského řádu a tuto funkci zastával po dvě šestiletá období.
V roce 2014 ho papež František jmenoval apoštolským administrátorem diecéze Chiclayo, čímž se vrátil do severozápadního Peru. O rok později se Prevost stal biskupem diecéze, která zahrnuje jedno z největších peruánských měst, ale i chudinské čtvrti a venkovské oblasti. Jednotlivci z diecéze Chiclayo později obvinili Prevosta, že v roce 2022 nezahájil vyšetřování jejich obvinění ze zneužívání nezletilých ministrantů z řad dětí z chudých rodin, které byly zneužívány ze strany dvou kněží. Diecéze vše důrazně popřela, když se případy v roce 2024 dostaly na titulní stránky mezinárodních médií.
Nástupce papeže Francise bude pokračovat v jeho “práci”
Prevost byl jmenován členem dikasteria pro biskupy v roce 2020. Později mu papež František řekl, že uvažuje o jeho výběru do čela tohoto oddělení, čímž by se stal zodpovědným za výběr biskupů latinského obřadu ve světě (s výjimkou misijních území, která spadají pod Dikasterium pro evangelizaci). Prevost prý řekl papeži: “Ať už se rozhodnete mě jmenovat, nebo mě necháte tam, kde jsem, budu šťastný, ale pokud mě požádáte, abych přijal novou roli v církvi, přijmu to.“
Prevostův postoj byl formován slibem poslušnosti, který složil, když se zavázal augustiniánskému řádu. Význam tohoto slibu pochopil už jako seminarista, když mu jeden moudrý starší kněz řekl: “Jako mladík to budeš mít v celibátu těžší. Později však uvidíš, že nejtěžší je žít v poslušnosti.” Prevost se rozhodl, že bude vždy dělat to, co se po něm žádá, a to jak v rámci řádu, tak v širší církvi.
Během rozhovoru o biskupském dikasteriu papež František požádal Prevosta, aby se “modlil, abych učinil dobré rozhodnutí“. A v roce 2023 ho papež jmenoval prefektem po kanadském kardinálovi Marcu Ouelletovi. Jako prefekt působil Prevost také jako předseda Papežské komise pro Latinskou Ameriku, což byla role, na kterou byl dobře připraven.
Jeho úkolem bylo najít muže, kteří ztělesňují ideály papeže Františka pro pozici biskupů – preláty se silným vztahem k Bohu, bratrům biskupům, kněžím a jejich stádům. Jeho práci komplikoval stále rostoucí počet odmítnutí mezi kněžími, kteří byli vybráni na biskupský úřad.
Vatikán prý nutí biskupy do politiky, která odporuje jejich přesvědčení
Odpor proti biskupství prý pramenil z toho, že jde podle jejich názoru o politický úřad klerikálního pojetí, kde jsou biskupové nuceni prosazovat věci, které jdou proti víře. Tím naráželi na papeže Františka a jeho rozhodnutí o tom, že sodomie už prý není hřích.
Když Prevost po několika měsících svého působení obdržel kardinálský červený klobouk, vyjádřil lítost nad tím, že má nyní tak málo volného času. “Považuji se za docela amatérského hráče tenisu,” řekl jednomu tazateli. “Od odjezdu z Peru jsem měl jen málo příležitostí k tréninku, takže se těším, až se vrátím na kurt.”
Podle italského tisku již Leo XIV. prohlásil ve sboru kardinálů, že chce pokračovat v “práci” svého předchůdce papeže Francise a sbližovat “rozdíly”. Ve svém prvním projevu jako papež Leo XIV. zdůraznil potřebu vytvořit „církev, která buduje mosty a je vždy otevřená všem“, přičemž hovořil španělsky i italsky a vzpomínal na svou službu v Chiclayo. O budování mostů mezi křesťany a muslimy, mezi Evropany a migranty, a mezi majoritami a minoritami ve smyslu mezi heterosexuály a osobami LGBTXYZ mluvil už jeho předchůdce papež Francis.
Rozbití katolické církve je nezbytné k oslabení pilířů tradiční rodiny v katolických zemích
Globální prediktor spatřuje v katolické církvi politický orgán Starého světa založeného na svátosti Rodiny, protože svátost Rodiny je svátost Vlasti. Jediný jazyk, který zachoval význam slovanského slova “rodina”, je ruština, protože pouze v ruštině slovo “rodina” označuje “vlast” ve skutečném konceptuálním významu a klenby tohoto pojmu.
Rodina je definována totiž svazkem muže, ženy a jejich plodu, což je základ národa, tedy vlasti. Proto v ruštině “rodina/родина” označuje “vlast” v původním jazykovém prototypu, zatímco v českém smyslu “rodina” se v ruštině označuje jako “semja / семья“, což znamená v překladu “rodina“, ale mluvnicky rovněž i “sémě, semeno” s rozdílem v tom, že ve psaném ruském tvaru rodiny je měkký znak, zatímco ve tvaru slova semene (семя) měkký znak chybí.
Stejně tak ruština zachovala název dne v týdne “neděle” jako “vaskresenje / воскресенье“, tedy odvozený název od “vzkříšení/воскрешение” ve smyslu Velikonoční neděle jako svátku Vzkříšení Krista. Ruština totiž vznikala v přísném souladu s Pravoslavím a staroslovanské jazykové archetypy jsou tak v ruštině dodnes zachovány, na rozdíl od zapomenuté staročeštiny, germanizované staročeštiny a nakonec rekonstruované češtiny, která vznikla díky českým buditelům během Národního obrození od konce 18. století jako novotypový jazyk s úplně nově vytvořenými a rovněž bohemizovanými slovy původem z němčiny a z německého jidiš.
Rodina a Vlast představují dvě strany jedné mince, kterou se snaží Globální prediktor rozdrtit
Mnoho slov ze staročeštiny proto zaniklo a došlo k jazykovému rozchodu moderní rekonstruované češtiny s panslovanskými jazyky a jejich prototypy. Josef Dobrovský se postaral o bohemizaci německých slov, zatímco Josef Jungmann vymyslel úplně nová česká slova. František Ladislav Čelakovský pro změnu prosazoval zachování panslovanství a návrat původních slov ze staročeštiny do moderního jazyka. Rekonstrukce češtiny po 300 letech poněmčování našeho národa dopadla tak, jak dopadla.
Ztratili jsme část sebe samých. Část vlasti, část rodiny. A proto globální prediktor potřebuje katolickou církev rozebrat a rozložit zevnitř, protože původní církevní principy silně ochraňovaly svazek muže, ženy a jejich plodu, tedy princip vlasti, od které je poté odvozen i jazyk. Habsburská poroba po Bílé hoře a násilná germanizace a následně sionizace českých elit a stavů na konci 19. století vedla k destrukci charakteru našeho národa.
Máme nejen ohnutá záda jako národ v podobě vtisknutého eugenického cejchu v našem genomu, ale máme úslužníky, kradaře a zraduchy ve svých vládách, kteří slouží Domu Sion. Ta tři zvýrazněná slova, to jsou tři původní slova ze staročeštiny. To se stane po 300 letech, když nepřítel porobí národ a vezme mu jazyk a vnutí svůj vlastní. Zapomeneme slova, zapomeneme sebe.
Nyní proto probíhá proces destrukce Vatikánu, se kterou začal papež Francis a nový papež proces urychlí podle vzoru rozborky USA a systému Pax Americana pod velením Donalda Trumpa. Ten vyslaný signál před několika dny, ta fotomontáž [2] Trumpa jako papeže na stolci ve Vatikánu, nebyla žádným vtípkem nebo memem, ale to byl rozkaz a povel od Globálního prediktora, prostě instrukce, jak mají kardinálové volit. A to je celé. Zbytek těch teátrů a dramatu nemá cenu komentovat. Francis to započal a Leo to musí urychlit a dorazit. Koneckonců, jako kádr, který kryl pedofilní kněží, k tomu má potřebnou aprobaci.
Zdroj: aeronet.news
